Z pořádné dávky naděje....

Z pořádné dávky naděje i rozčarování uhněťte vláčné těsto.

Přidejte hrst melancholie a dvě hrsti sentimentu.

Přihoďte též špetku dětské radosti a ze samého dna téže dózy naberte i porci dětského strachu.

Pak sítem svého věku prosypte vlastní život až k dětství a přidejte rovněž do směsi.

Nezapomeňte na vůně jara a podzimu, na vůni letní louky i vůni babiččiny kuchyně a také na barvy: modrou, zelenou i jahodovou.

Podaří-li se vám sehnat také zvuky karnevalů a maloměstských poutí, rachot mořských vln a jemné šumění letních jezer,

neváhejte je rovněž přimíchat do tyglíku.

Vše pak uložte do skleněného džbánku, vyneste na dřevěnou verandu svého domu a vystavte působení říjnových dešťů, větru,

nebojte se nechat nádobu zapadnout tlejícím listím.

Otevřete ji až v den, kdy ve vzduchu zahlédnete letět první čarodějnici, a budete překvapeni podivuhodnou metamorfózou,

jakou obsah džbánu prošel.