Karma

 

"Karma je starý způsob, jak se očistit ze svých chyb a najít novou cestu ke šťastnému a novému životu, který bude lepší než ten předešlý a takový bude i ten další a další. Jsou životy, které se nezmění, ale i takové, které se změní a které se budou stále lepšit, až bude duše očištěna a stane se andělem a bude se zajímat jen o dobro lidí a o to, aby dávala více a více lásky k lidem.
K tomu je karma, aby očistila život duše a dala jí šanci se znovu narodit a nebýt zlá a pokroucená duše."

Konchedras 30.4. 2009

PROTOŽE NIKDY SE NIC NEDĚJE NÁHODOU....

"Karma je určitý nevyřešený dluh z minulosti. Můžeme též říci příležitost k učení. Záleží na úhlu pohledu. Je to stejné, jako když se díváme na "nespravedlivou" ránu osudu. Jeden člověk bude nadávat na nespravedlivý život, druhý ji příjme jako životní lekci. A za vším, co se člověku děje, stojí neúprosný zákon příčiny a následku. Je to zákon "oko za oko, zub za zub" či "co zaseješ, to sklidíš“. Za všechno špatné, čím se člověk proviní, jednoho dne zaplatí. V tomto životě nebo v příštím. Z pohledu jednoho života se některé rány osudu mohou zdát nespravedlivé. Není tomu tak, platíme za všechny chyby, i ty minulé. A duše bude přicházet na tento svět tak dlouho, dokud karmický dluh nebude splacen. Boží mlýny melou...... Aby karma skončila, musíme zaplatit za staré dluhy a nesmí vzniknout nové. Když se duše znovu chystá inkarnovat na tento svět, vybírá si rodiče, prostředí i budoucí události a setkání s lidmi. Děje se to proto, aby mohla co nejlépe odčinit a splatit svůj karmický dluh a tak se ho zbavit. Karmické dluhy jsou to, co poutá duši k pozemskému životu a nutí ji znovu a znovu přicházet na tento svět."

Konchedras 25.7. 2021 (nově aktualizováno z r. 2009)

Jak se vyrovnat s karmou a neudělat si karmický dluh

Vždy bychom se měli radit se svým srdcem a ne s myšlenkami nakaženými zlem. Neměli bychom plánovat žádné úskočné plány a nechtít jen škodit, protože karma je neúprosná a má smysl v tom, že někdo bude trpět a ten někdo byl také trapič. Nebude se bát ten, kdo bude mít radost z radosti druhých a nebude se trápit ten, co nikdy neublížil. Bude se trápit a zkoušet ten, kdo trápil a ubližoval a chtěl škodit.

"Neumím si představit bolest druhého, když neznám svoji, ale budu tě trápit tak dlouho, až to poznám."

To je karmický vzorec, který se opakuje. Dokud budeme škodit, budeme trpět a naopak budeme šťastní, pokud se naučíme konat dobro a dávat lásku. To se bude opakovat tak dlouho, dokud se svět točí a dokud bude na světě dobro a zlo.

Máme tři možnosti. Buď se naučíme dávat dobro a lásku a budeme šťastní. Nebo budeme zlí a sobečtí a budeme se trápit tím, co nás postihlo . Nebo budeme mít radost ze všeho, co přináší svět i život, z dobra i zla, ale naše duše bude stále hledat štěstí a bude se trápit o to více, že není zkažená , a bolest bude větší, protože máme radost i z dobra a nedokážeme se vzepřít zlu v nás, a to bolí nejvíc.

Pokud chceme žít šťastně, musíme se naučit žít jako andělé a ne jako člověk bez srdce , který škodí druhým. Tak se nám podaří jen udělat si karmu, která se obrátí proti nám a budeme se divit, jak to , co děláme, se děje nám. A to není vše, budeme se divit, jak se nám může něco takového přihodit, když nic špatného neděláme. A když by jsme chtěli, aby se nám dařilo a ono se nám nedaří, protože sami nepřejeme a přitom se divíme, proč máme tak málo a ostatní mají vše.

Ale občas se musíme pozastavit a vyčistit si karmu, aby jsme mohli jít dál a neposlouchali slova toho zlého.

 Konchedras 2.9. 2009


Našla jsem zajímavý text....

"Dalším rozšířeným motivem na thangkách je bhavačakra, 'kolo samsáry' , zobrazující cyklickou existenci lidské duše v šesti různých světech. V závislosti na našich činech, (a tedy na karmě, kterou si tím vytváříme) se můžeme v příštím životě narodit jako cokoli od boha, poloboha, člověka, zvířete či hladového ducha, až po bytost uvrženou do pekla. Thangka tím říka: Rozhodnutí o naší budoucnosti je na nás! Často ale obsahuje obraz Měsíce jako symbol možnosti uniknout z koloběhu neustálých zrození a smrtí a osvobodit se. Zobrazuje i symboly tří 'jedů mysli',  které nám v tom brání: prase (nevědomost), hada (žádostivost) a ptáka (hněv) . Kolem nich se mihotají plameny jako symboly nestálosti a věčné změny našeho světa, v němž nelze vybudovat nic trvalého."

Zdroj : Koktejl 5/2013

Konchedras 21.8. 2013


Z poradny

Dobrý den,
chtěla bych vás požádat o radu ohledně mých problémů. Trpím alergií, stresem z nemocí syna. Syn má laryngitidy, je často nemocný, astma. Způsobuji u něho tyto problémy já svým chováním? Uzdraví se, když si uvědomím, které dříve prožité situace mě ovlivnili, dokážu je přijmout a to mi umožní změnit mé chování? Je alternativní metoda, která by mi mohla pomoci? Jaká? Děkuji za odpověď.

Váš synek k Vám přišel, aby Vám pomohl uvědomit si, kým a čím jste byla v minulém životě. Vypsalo se, že jste tehdy byla jeho přítel a obávaným člověkem. Ale jednoho dne jste se rozešli a Vy jste jej bodla zezadu nožem. Přítel, nyní Váš synek, zemřel. Od té doby máte zřejmě výčitky svědomí a zřejmě jej chcete chránit před vším, i před sebou. To je snad příčina Vašeho strachu. Mohlo by Vám z toho pomoci, budete -li se synkem, budete.li s ním otevřeně hovořit o svých pocitech, o tom, co bude, co máte společného...To by Vám mohlo pomoci se s tím vyrovnat. Ještě můžete ale pociťovat obavy z toho, co bylo. V tomto by Vám mohlo pomoci kvalitní kineziologické sezení.
Mějte krásné dny. K.

Děkuji za odpověď. Tím by se toho dost vysvětlilo. Mohu vzít karmickou zátěž svého syna na sebe? Jak? Pomůže to jeho zdraví? Děkuji.

Váš synek jako samostatná lidská bytost se má se svými problémy vyrovnat sám.Zkuste synkovi odpouštět jeho chování, má svou vůli k životu a ke svým rodičům...
Přeji Vám krásné dny.

Konchedras 2009 
************************

Dobrý den,
omlouvám se...vím, že máte málo času...
nejprve mi dovolte se Vám, představit. Jmenuji se N., narodila jsem se a stále žiji v Praze, xx.xx.xxxx. Mám skoro 6 letého syna. Od dětství věřím v Boha, jako malá jsem říkala, že jednou vyléčím všechny slepé a pak se rozezní všechny Boží zvony. Vždy jsem věděla a cítila, že nejsem sama. Ve svých zhruba 17ti letech jsem poznala člověka, který mi otevřel oči ještě více, pochopila jsem cestu světla, lásky a reinkarnace.
Dětství, dospívání, ani mládí jsem neměla moc jednoduché. Má matka byla a je jako "schyzofrenní" osoba, dokáže Vás milovat a zároveň nenávidět, aniž byste pochopil proč. Dokáže v lidech vyvolat strach a zároveň pak zase pocit, že je vše v pořádku. Nikdo jí nikdy nedokázal odporovat. Má sestra se s ní nevídá, můj nevlastní otec, který s námi žil od mých 6 let, před 7 lety raději spáchal sebevraždu. Já a můj syn jsme poslední, kteří jí z rodiny zůstali. Ostatní jsou již po smrti. Ale s nikým ze své rodiny nevycházela, ani se svou matkou (mou babičkou), nebyl tam žádný cit, jen ten negativní. Má matka žije nyní v podstatě sama ( má hodně známých), také i díky tomu, že kdysi dostala dar od Boha a to ptaní se a dostává odpovědi. Ovšem zda tento dar ještě je, nebo už není, nedokážu říct.
Proč Vám to vše píšu...Nedokážu se od své matky psychicky odpoutat, ve dnech, kdy mne "má ráda" jsem šťastná, že jí mám a nedokážu si představit život bez ní...pak přijdou dny, kdy mne psychicky ničí, vylévá si svou zlobu a říká, že za vše můžu já a jaká jsem strašná dcera a člověk. Ničí mne to. Ale pak přijde zase čas, kdy je hodná a já na to vše zapomenu. Ale i v této "hodné" době, neustále poslouchám, jak je všechno strašné...jak je strašný život, svět, lidé, všechno. A ze všeho má strach a já ten strach ze života přebrala a ovlivňuje mne to velmi. A ovlivňuji tím samozřejmě i mého syna, i když nechtěně, ale vidím na něm, jak se utváří mně podobná povaha...
Můj syn je velmi vnímavý a citlivý, vidí věci, které my nevidíme, dostává informace, když byl menší, chodili za ním duše lidí, kteří s námi již nejsou. Už zapomíná, jak dospívá, ale hodně mu toho ještě zůstalo. I já dostávám informace a to ve snu. Nedávno se mi zdál sen: šla jsem po zlaté cestě se svým partnerem a vedle nás šel "průvodce", zářivá bytost. Ukazoval mi v dálce něco zářivého a řekl mi, že je to tam pro mne celou dobu připravené a že to dostanu, smysl mého života, ale nesmím sejít z té zlaté cesty, nesmí mne ovládat strach a z nebe u toho troubili andělé. Zdá se mi spousta snů, vím , co se stane, co se děje, dostávám rady. Ale přesto všechno nejsem schopná vyřešit můj vztah s matkou, být svobodná, nebát se jí...prosím poraďte. Lidé mi už říkali, ať se s ní přestanu vídat, ale to není řešení. Když přejde její zloba, mám jí moc ráda a nedokázala bych jí opustit a takhle je to už od dětství, ale zároveň vím, že mne to ničí, ničí to můj život a já nerada a nevědomky ovlivňuji tím i svého syna.
Je tam tak velká karma, nebo je to má vinna? Nebo jak to prosím vidíte? Co mám dělat?
Děkuji Vám za radu, pomoc a odpověď N.

20.10. 2016

Milá Noro,
sama takovýto vztah řeším se svou matkou, tak Váš problém moc dobře znám. Tyto vztahy jsou vždy karmické. Přicházíme k těmto svým matkám, abychom je něco naučily, abychom jim ukázaly jejich vlastní problémy. Aby pochopily, že je všechno jinak, než si myslí. Aby viděly samy sebe v nás a pochopily, naučily se lásce. Ale bohužel, tyto vztahy jsou plné bolesti a odříkání ze strany matky, z nepřijetí jejího dítěte, nechtěného dítěte, nemilovaného dítěte....Všechno jsou to příběhy bolesti a zrady ze strany matky, která nepochopila svoji úlohu v tomto životě. Nedokázala pochopit, že jedině láskou ke své dceři se dostane někam dál. Není jiné řešení, než se od své matky po čase odpoutat a jít svojí vlastní cestou.
Není to jednoduché, moc dobře to znám. Je to matka, je to nejbližší člověk, kterého máme. Ale je to málo, co jsme jí doteď daly? Co jsme jí doteď ukázaly a snažily se ji naučit? Co jsme jí chtely předat ze své lásky k ní, navzdory její zlobě a odmítání?
Není jednoduché se s tímto vztahem smířit a odpoutat se od své vlastní matky. Vidíme všechno, co nám dala, ale už jsme jí to přece vrátily. Za těch pár let, co jsme dospělé a máme rodiny jsme jí to vrátily mnohokrát. Ale stále máme pocit, že jí něco dlužíme.
Je to v naší matce samotné, ten pocit, že jsme jí nedaly dost z toho, co si s námi prošla, pocit odmítání a trpkosti ze spackaného života...
Není jednoduché tento vztah opustit, přetrhnout pupeční šňůru se svou matkou. A bývají to tragické události, které tomu často napomohou.
V mém případě to byla stržená maska její laskavosti, kdy jsme u mé matky pobývaly nějakou dobu s mými třemi dcerami. Stačil měsíc, dva, aby se z její laskavosti stala nenávist k nám všem, bez rozdílu, ať už se jednalo o její milované vnučky, nebo o odmítanou dceru. Zrcadlo bylo naplno nastaveno a viděla svoji špatnost v nás všech, začala nás nenávidět. Měly jsme dost naspěch, aby jsme se odstěhovaly. Děti nesnesou jen zmínku o ní. Přesto jsme jí nic neudělaly, pouze obývaly svůj pokoj, čím dál častěji zamčené před ní, protože z ní děti měly vyloženě strach. Tak, jak se kdysi chovala ke mě, tak se chovala i k mým dětem. Ony nepochopí, proč se s matkou stále bavím a stýkám se s ní, i když v omezené míře. Není to už ale má matka, ale stará, nemocná žena, kterou není dobré zcela opustit. Citové pouto už vyhaslo, je tady pouze povinnost dcery postarat se o matku. Tím můj vztah s matkou skončil.
Ptáte se, jak se máte odpoutat od své matky. Čekat, ačkoliv Vás to ničí. Jako jsem čekala já... Nelze toto pouto násilím přetrhnout, to by nedopadlo dobře. Pouze čekat, co přinese čas, a kdy se čas naplní, aby se to pouto přerušilo...
Přeji Vám hodně moc štěstíčka.

Konchedras 24.10. 2016
***********************

Dobrý den paní Konchedras. Ráda bych se zeptala na dnes už kamaráda Miloše. V minulosti mi ublížil tím, že mi lhal. Také nemá za sebou dobrou minulost. Teď se snaží má práci. Vše jsme si vyříkali. Odpustila jsem mu. Ale nerozumím tomu proč mě to k němu stále táhne? Děkuji Vám za odpověď Jana

Milá Jano,
Váš kamarád je s Vámi spojený z minulosti, z minulého života, kdy se stalo něco, co poznamenalo váš vztah. Je tady vidět pád jednoho z vás do vodopádu, a nebyla to vůbec náhoda, že se to stalo. Dosud je tady vidět strach z nějaké výšky. Strach spojený se závratí, ale také s nějakým nedobrým zážitkem z minulosti, kdy se stalo něco hrozného. Byla to vražda, nebo pokus o vraždu. Ale je tady také pomsta a závislost na sobě. Nemůžete bez sebe být a je tady obrovský dluh vůči sobě. Ale zároveň jakási msta za ten zločin. Jako byste si chtěli navzájem ubližovat a trápit se. Nedoporučuje se v tomto vztahu pokračovat, protože by se vám asi stejně nedařilo udržovat míru důvěry a lásky, která je pro vztah potřebná, ale zároveň je třeba plnit dluh vůči sobě. Je tady rada nadále zůstávat pouze jako přátelé, kteří se znají už dlouhá léta. Postupem času se i tento dluh naplní a potom vás to pustí i více k sobě.
Mějte krásné a klidné dny.
K.

Moc Vám děkuji za odpověď. Přiznám se, že jsem v šoku. Ale zároveň mě to do sebe zapadá. Je tedy možné, že do budoucna by jsme spolu mohli být třeba i ve vztahu? Velice Vám děkuji Jana

Milá Jano,
až se karma pročistí a dluh bude splacený, tak se k sobě můžete dostat i jako partneři. Záleží na tom, jak rychle se ten dluh splatí. Pokud by se to podařilo ještě v tomto životě, bylo by to super. Ale není tady vidět, kdy by se to mohlo podařit. Ale čím víc budete v kontaktu a pracovat na sobě, tím dřív se to podaří.
Mějte krásné a klidné dny.
K.

Konchedras 10.10. 2018

*********************

Dobrý den, nedá mi to se nezeptat. xx.xx.xxxx muž, který je zadaný a myslím, že i zbabělý. Ale hraje v mém životě asi velkou roli. Jakou? Myslím, že to vyšumí, ale kdy? Karmický vztah tuším dost silný. Děkuji za odpověď

Milá Lucko,
tento muž je opravdu Váš karmický vztah, který by se měl nějakým způsobem vyřešit. Není to tak, že byste s tím mužem nutně měla být, ale máte si něco předat, něco si máte uvědomit, abyste se mohli dostat dál. Není to asi ideální muž pro život, ale cokoliv se tady bude dít, je v pořádku a je třeba to všechno odžít. Návrat k sobě by se mohl uskutečnit pouze v případě, že se rozvede, a to asi neudělá. Ale je tady naděje, že váš vzájemný vztah bude naplněný a karma se vyčistí. Je třeba, aby se odžily všechny karmické vztahy, pak přijde ten pravý, opravdový vztah.
Mějte krásné podzimní dny.
K.

Děkuji za odpověď, vím přesně o co tu jde, nedávat se na druhé místo... Je to ten typ může co nenachází ve svém vztahu naplnění a tak to hledá jinde.Ale otázka je, najde ho někdy někde??? Ještě jsme spolu o nás nemluvili, snad jestli k tomu jednou dojde, se karma dočistí.

Konchedras 20.11. 2021

***********************

Napadla mě otázka, zda je či není osud a jak vlastně člověk pozná co je mu dáno do vínku? Jak to vlastně je? Děkuji za odpověď

Milá Lucko,
každý zde na zemi má svůj osud. To je to, s čím se duše zde na zemi narodí, co je jí souzeno. Ne nadarmo jsou v pohádkách tři sudičky a v severské mytologii Norny, které spřádají osud každého člověka. Jsou ale cesty Boží, které jsou nevyzpytatelné a vedou nás k osudu zajímavými směry. Nedá se tomu vyhnout, i když se v životě změní směr cesty, stejně tam spějeme. Až když se osud naplní, máme vlastně vše splněno a můžeme si oddechnout. Někdo se třebas dostává na určité místo ve svém životě, kde má něco udělat. Když se mu to v životě podaří, je vlastně od svého osudu osvobozen. Je to stejné jako s karmou, ale karma je jakýsi dluh z minulých životů, kdežto osud je určení cesty duše, která někde skončí. Není to dluh.
Mějte krásné dny.

Konchedras 10.1. 2022