Meditace jednorožce určená k očištění organismu

Text k meditaci:

Procházíš se lesem po spadaném listí.

Všude je klid a ticho, slyšíš pouze své kroky a občasné zapípání ptáků.

Slunce pomalu zapadá a prosvítá mezi kmeny stromů.

Les je tichý a klidný.

Ve vzduchu cítíš vůni spadaného listí.

Zhluboka dýcháš a pomalu se nadechuješ a vydechuješ vůně lesa.

Vane okolo tebe lehký větřík.

Procházíš okolo pramene, který potichu bublá a ztrácí se mezi kameny.

Procházíš mezi kmeny stromů, jsou tiché a vznešené.

Zhluboka se nadechuješ toho tichého lesa.

Vcházíš do středu hlubokého lesa.

Šustící listí pod tvýma nohama voní.

Les se stává postupně hlubším a tmavším, je tam veliké ticho.

Listnaté stromy vystřídaly jehličnaté.

Vnímáš to ticho a ten klid, zhluboka dýcháš.

Překračuješ vlastní stín a dostáváš se do svého nitra, do své duše.

Je hluboké ticho a ty vyčkáváš, protože víš, že někdo přichází, pomaličku a nenápadně, velice potichu.

Slyšíš šepot lesních bytostí, i ony čekají na jeho příchod.

Nesnažíš se utéct, protože víš, že on je schopen ti pomoci.

Už přichází jednorožec, vznešený, bílý a celý zářící.

Vnímáš jeho čistotu, která z jednorožce vyzařuje.

Je krásný a vznešený.

Přichází k tobě, až se tě téměř dotýká.

Nebojíš se a natahuješ ruku, aby ses ho dotkla.

Jeho roh září čistým světlem, celý jednorožec září.

Dotýkáš se jeho hebké srsti a cítíš, jak se jeho světlo rozproudí i ve tvém těle.

Je to čisté, bílé světlo, které má léčivou moc.

To světlo je plné lásky a pochopení.

Světlo proniká až hluboko do tvé duše, zůstává tam a září.

Září tak jasně, že září celá tvoje bytost, stejně jako jednorožec.

Stojíte vedle sebe a oba záříte čistým a jasným světlem.

Světlo má léčivou moc a je plné lásky, bolest odchází z tvého těla a nikdy se nevrátí.

Víš to, vnímáš čistotu toho světla.

Krásné bílé světlo proudí celým tvým tělem až do konečků prstů, celá záříš jako jednorožec.

Stojíte vedle sebe a ty vnímáš jeho lásku, pochopení, moudrost a čistotu.

Ví o tobě vše a očišťuje tě svým jasným, bílým světlem, které ti dává lásku a sílu.

Nezapomeň na tento pocit, který máš a drž světlo jednorožce uvnitř sebe. Jeho čistota a láska tě bude stále chránit.

Pouštíš se jednorožce a děkuješ mu.

Otáčí se a pomaličku se ztrácí mezi kmeny vysokých stromů.

Pomalu se vracíš stejnou cestou, jako jsi přišla.

Procházíš mezi stromy, které postupně řídnou.

Slunce stále ještě nezapadlo a prosvítá mezi kmeny stromů.

Přicházíš na stezku, která se vine z lesa ven.

Jdeš po ní, až se dostaneš na prosluněnou mýtinu.

Jsi venku z lesa.

Nadechni se a otevři oči…

Konchedras 18.4. 2018