Tam, kde můj zelený....

Tam, kde můj zelený hrob dřímá,

jsem druhé datum ne a nepřečet....

Spatřil jsem starce neurčitých let

s rukama odevzdaně svěšenýma.

           Byl to můj bratr.

Osamělý muž.

Poslední vzdech rodinného zapomenutí.

U nás živí mrtvím po zákonu cti

sdělují tajemství obvzláštního významu.

Neviditelný, jen na dva kroky od něho jsem stál.

A bratr šeptal:

           Ty ses schoval, vím,

i dříve ses mi často schovával.

Já ti však z lásky přesto odpouštím.