Ptal se Mistr Hui Mistra Zhuanga
Ptal se Mistr Hui Mistra Zhuanga: " Mohou existovat lidé, kteří nemají city ani pocity?"
"Ovšem," řekl mistr Zhuang.
"Jak mohou být lidé, kteří nemají city ani pocity, ještě zváni lidmi?"
"Proč bychom je neměli zváti lidmi, jestliže je Život obdařil lidskou tváří a nebe jim dalo lidský tvar?"
Mistr Hui však znovu opáčil:"Jakmile je však nazveme lidmi, jak mohou nemít city a pocity?"
"Mluvím-li o citech a pocitech, myslím tím něci jiného," pravil Mistr Zhuang.
"Řeknu-li o někom, že nemá city ani pocity, myslím tím, že nepřipustí, aby se jeho nitra zmocňovaly libosti a nelibosti, myslím tím, že postupuje vždy v souladu s přirozeným během věcí, aniž chce životu cokoli přidávat a něco na něm vylepšovat."
"Nebude-li však životu nic přidávat, jak bude sám žít?"
"Život mu dal jeho podobu, nebe mu dalo jeho tvar, ale nezanášeji do jeho nitra libost nebo nelibost. To jen vy se stále pohybujete mimo svého ducha a zbytečně vyčerpáváte svou vnitřní energii. Stačí se opřít o strom a něco si tiše broukat, přidržte se uschlé haluze a tiše klímejte, nebe vám vybralo tvar, a vy tu pořád o zbytečnostech povykujete!"