Poutnická hůl...

Poutnická hůl, plášť , lucerna,

řeč lásky, plachá, nádherná,

tvář zpovědnice rosných trav,

čtenářky jezer u doubrav, s nejtajnějšími zprávami,

tak, přátelé, jdu za vámi.

Lucerna, plášť, poutnická hůl

beze mne prošly světa půl

mnohem dřív, než jsem začla žít.

Ta lucerna, ten vlídný svit

patří mi jenom na chvíli.

Sudičky mi to svěřily,

abych ho nesla, nesla dál,

aby všem lidem jasně plál,

a tak jdu, skromná poutnička

a jako v lůně človíčka

střežím ho a k vám upřímně

přináším. A kdo spatří mě,

směje se na mne

a je něžný.