Píšu Vám o radu ohledně otěhotnění

 

Dobrý den, paní Konchedras. Píšu Vám o radu ohledně otěhotnění. S přítelkyní se pokoušíme o miminko, ale nedaří se nám to. Nám oběma bude letos 35 a přítelkyni to trápí. Už dříve se pokoušela s jiným partnerem o dítě ale také se jim to nedařilo. V mládí ale prošla potratem, protože rodiče nechtěli aby si to nechala, i přes to že partner byl proti a chtěl aby si to nechali. Já osobně si myslím, že to chce jen čas a něco na sobě změnit. Přítelkyně ale říká, že to může trvat roky a že ani nevím co změnit. Ona sice nechce jít na umělé oplodnění, ale chce podstoupit nevím přesně co to je, a jak se tomu říká, ale není u toho prý takový zásah do těla.

Když se mě ptala, jestli jsem pro, odpověděl jsem že ano. Když ale na to včera přišla řeč, tak jsem řekl, že si myslím, že my to podstupovat nemusíme a že to beru jako poslední řešení.

Ona to ale pochopila tak, že jsem otočil, už to nechci a udělal jsem na ni podraz. Přitom to tak není. Já nevím jestli je něco u mě, co nám brání mít miminko, ale přítelkyně mi přijde, že by to nezvládla a
já nechci dítě, když si nejsem jistý že by to zvládla fyzicky i psychicky. Nevím jestli má cenu vypisovat co má za problémy, když Vy to zcela jistě poznáte na dálku.

Ani nevím, jestli se nám to nedaří proto, že si myslím ,že přítelkyně by to nezvládla. Ale myslím si, že kdyby jsme byli připraveni, tak by prostě přišlo a že nepotřebujeme podstupovat něco fyzického. Chápu přítelkyni, že má strach, ale současně vím, že strach nás od toho akorát vzdaluje. Poradíte nám prosím, co máme dělat, co změnit?

Moc Vám děkuji a přeji hezký den, Slánka

20.3. 2018
 

Milý Slánko,
Začnu popořadě.  Vaše přítelkyně má problémy s otěhotněním, protože se rozhněvala duše miminka, které k Vaší přítelkyni tehdy chtělo. Svým činem, tím, že si jej nechala vzít, dala najevo, že o něho nestojí a některé věci se neodpouštějí. Ale nejsme soudci, abychom soudili, to náleží jiným. Nevíme, co se tehdy dělo, pod jakým tlakem tehdy Vaše přítelkyně byla a byla mladá. Teď se změnila, ví mnohem více a svého činu zcela jistě lituje.

Máte pravdu v tom, že to chce čas, protože je třeba, aby se obě jejich duše usmířily. Vaše přítelkyně už ví, že udělala velikou chybu a je ochotna pro to něco udělat, aby to odčinila. Pokud by se ale měla Vaše přítelkyně změnit, nebyla by to už ona. Strašně moc se obává, že už nikdy nebude mít děti, to je pro ženu pochopitelné.

Obává se tak moc, že je ochotna podstoupit umělé oplodnění. Ať si říká, co chce, stále je to umělé oplodnění. Podvědomě ví, že by to nebylo nic dobrého, ale je už zoufalá.

Chápu Vaše obavy, že by to nemuselo dopadnout dobře, kdyby Vaše přítelkyně měla miminko, ale věřte, že těhotenství a mateřství každou ženu změní, a Vaše přítelkyně už není mladé děvče, které by si nevědělo rady. Je to dospělá, mladá žena, která je ale hrozně moc zoufalá. Bude potřebovat všechnu Vaši podporu dostat se z tohoto stavu. Vy jste tím pilířem, o který se může Vaše přítelkyně po celou dobu opřít. I když je sama dost silná, některé věci jsou pro ni už moc.

Vaše přítelkyně by potřebovala hlavně pochopit, co se stalo, proč miminko nepřichází a napravit svoji chybu. Je rada, aby k dušičce miminka v duchu promlouvala a prosila jej o odpuštění. Teď je překážkou jeho veliký hněv, který stále trvá, a bylo by dobré, kdyby se s jeho dušičkou usmířila.

Nebude to asi jednoduchá cesta, ale jakmile Vaše přítelkyně pochopí souvislosti a přijme na sebe část zodpovědnosti za vaše společné miminko, mělo by se vám potom narodit a nebude to ani tak dlouho trvat.
Přeji Vám hodně moc štěstíčka.

 

Konchedras 4.4. 2018