Jednoho dne řekli....

Jednoho dne řekli mladému muži:

cesta do ráje vede zcela rovně.

Svázal si do ranečku

svou samotu a svou bezmocnost,

zamkl svou paměť a odešel zcela rovně,

aby tam byl první.

Cesta do ráje vede zcela rovně.

Prošel bez jediného pohledu

nádherné země, plné lásky.

Nechte mě jít, nechte mě jít,

já chci být první.

Cesta do ráje vede zcela rovně.

Prošel bez jediného pohledu

odporné země, kde lidé vedou války.

Nechte mě jít, nechte mě jít,

já chci být první.

Cesta vede zcela rovně.

Všude odstrčil paže, jež k němu vztahovali,

všude zavíral oči.

Nechte mě jít, nechte mě jít,

já chci být první.

Cesta do ráje vede zcela rovně.

A takto šel po celý život,

a konečně přišel

tam, odkud vyšel.

Zapomněl, že Země je kulatá.

Jednoho dne mu řekli,

že cesta do ráje vede zcela rovně.

Rozvázal svůj raneček a hodil větrům

svou samotu a svou bezmocnost

a šel mezi lidi.