Drahokam srdce

Nespočet životů, tisíce věků
má duše Vesmírem putuje,
mnohokrát vzpřímená, ale i v kleku
pláče, směje se, raduje.

Tisíckrát uspaná a zase zrozená,
jsem na Zemi jen pouhý host,
dlouhou odyseou znavená,
hledám k Boží lásce most.

Prošla jsem údolí i štíty hor,
ášrámy i vznešené chrámy,
zkoumala západ slunka za obzor,
hledala v úsměvu mé mámy.

Na lesní mech jsem sedala,
věřila, že Jonathan Racek letí,
v rytmu bubnů hledala,
v kolébce obou mých dětí.

Ptala se stálic Vegy i Antares,
nahlížela do hlubin Země,
až pochopila, tady a teď dnes,
že ta mocná síla je ve mně.

V mém srdci uzavřel se kruh,
celý Vesmír prostoupila préma
Bůh je láska a láska je Bůh
a láska je mé věčné téma.

Konchedras 16.11. 2010