Cipísek 2008

Cipíska jsem koupila jako kamaráda ke svým dvěma myšákům. Za sklem ve zverimexu se na mě dívala malá, zvědavá, černobílá, chundelatá koule. Neodolala jsem, úplně si mě získal...Byl to moc hodný potkánek. Zvědavý rošťák, který nám moc rád zalézal za výstřih, probíhal rukávy u svetru. Někdy si v našem rukávu i schroupal sušenku. Ve věku jednoho roku začal být upískaný. Když mi seděl na rameni a drbala jsem ho, táhle, naříkavě pískal. Tehdy mě napadlo, že jej asi něco bolí....Po nějakém čase zůstával v kleci apaticky ležet. Bylo zle. Vzala jsem ho k paní veterinářce, která řekla, že je na tom velmi špatně a vypadá to, jako by mu odcházely vnitřní orgány. Dala mu injekci na povzbuzení organismu. Už se doma nemohl hýbat, jen ležel na bříšku a tenounce pískal. Na druhý den odpoledne zemřel. Odcházel dlouho, měl bolesti a bál se. Mrzí mě, že jsem u něj nebyla tu poslední chvilku. Děti mi řekly, že se ještě naposledy postavil, a chtěl za mnou běžet. Už je dobře, ty moje klubíčko vlny....

Konchedras 2.8.2009