Léčivé meditace 

Meditace jednorožce určená k očištění organismu

Procházíš se lesem po spadaném listí.

Všude je klid a ticho, slyšíš pouze své kroky a občasné zapípání ptáků.

Slunce pomalu zapadá a prosvítá mezi kmeny stromů.

Les je tichý a klidný.

Ve vzduchu cítíš vůni spadaného listí.

Zhluboka dýcháš a pomalu se nadechuješ a vydechuješ vůně lesa.

Vane okolo tebe lehký větřík.

Procházíš okolo pramene, který potichu bublá a ztrácí se mezi kameny.

Procházíš mezi kmeny stromů, jsou tiché a vznešené.

Zhluboka se nadechuješ toho tichého lesa.

Vcházíš do středu hlubokého lesa.

Šustící listí pod tvýma nohama voní.

Les se stává postupně hlubším a tmavším, je tam veliké ticho.

Listnaté stromy vystřídaly jehličnaté.

Vnímáš to ticho a ten klid, zhluboka dýcháš.

Překračuješ vlastní stín a dostáváš se do svého nitra, do své duše.

Je hluboké ticho a ty vyčkáváš, protože víš, že někdo přichází, pomaličku a nenápadně, velice potichu.

Slyšíš šepot lesních bytostí, i ony čekají na jeho příchod.

Nesnažíš se utéct, protože víš, že on je schopen ti pomoci.

Už přichází jednorožec, vznešený, bílý a celý zářící.

Vnímáš jeho čistotu, která z jednorožce vyzařuje.

Je krásný a vznešený.

Přichází k tobě, až se tě téměř dotýká.

Nebojíš se a natahuješ ruku, aby ses ho dotkla.

Jeho roh září čistým světlem, celý jednorožec září.

Dotýkáš se jeho hebké srsti a cítíš, jak se jeho světlo rozproudí i ve tvém těle.

Je to čisté, bílé světlo, které má léčivou moc.

To světlo je plné lásky a pochopení.

Světlo proniká až hluboko do tvé duše, zůstává tam a září.

Září tak jasně, že září celá tvoje bytost, stejně jako jednorožec.

Stojíte vedle sebe a oba záříte čistým a jasným světlem.

Světlo má léčivou moc a je plné lásky, bolest odchází z tvého těla a nikdy se nevrátí.

Víš to, vnímáš čistotu toho světla.

Krásné bílé světlo proudí celým tvým tělem až do konečků prstů, celá záříš jako jednorožec.

Stojíte vedle sebe a ty vnímáš jeho lásku, pochopení, moudrost a čistotu.

Ví o tobě vše a očišťuje tě svým jasným, bílým světlem, které ti dává lásku a sílu.

Nezapomeň na tento pocit, který máš a drž světlo jednorožce uvnitř sebe. Jeho čistota a láska tě bude stále chránit.

Pouštíš se jednorožce a děkuješ mu.

Otáčí se a pomaličku se ztrácí mezi kmeny vysokých stromů.

Pomalu se vracíš stejnou cestou, jako jsi přišla.

Procházíš mezi stromy, které postupně řídnou.

Slunce stále ještě nezapadlo a prosvítá mezi kmeny stromů.

Přicházíš na stezku, která se vine z lesa ven.

Jdeš po ní, až se dostaneš na prosluněnou mýtinu.

Jsi venku z lesa.

Nadechni se a otevři oči…

 

Konchedras 18.4. 2018

 

Meditace přijmutí hojnosti do svého života

 
 

Představuj si, že jsi duhová kulička, která září všemi barvami.

Rozpínáš se pomalu do šířky.

Tvé tělo je průhledné.

Záříš všemi barvami.

Rozšiřuješ se víc a víc.

Pomalu a postupně se tvé tělo dostává do vesmíru, kde se rozpíná do všech stran, více a více.

Není žádné omezení ve tvém rozšiřování, žádná hranice tady není, pouze obrovský vesmír, ve kterém se tvé tělo rozpíná do všech koutů, pomalu a postupně a prozařuje svými barvami temnotu vesmíru.

Vše je najednou na dosah.

Každá hvězda je ve tvé blízkosti.

Můžeš si na ně sáhnout.

Podařilo se ti obsáhnout celý vesmír.

Vychutnávej si ten pocit obrovského bohatství a velikosti.

Všechno, co je ve vesmíru je nyní tvoje a všechno k tobě přichází, aby tě zaplnilo svou hojností a svými dary.

Všechno ti nyní náleží, protože si to zasloužíš.

Nejsi malý, černý korálek, ale obrovská, zářící, duhová kulička.

Vnímej všechno, co k tobě přichází a přijímej to s láskou a vděčností, protože si to zasloužíš.

Naplň se až po okraj této hojnosti.

Přijmi tento dar do svého života.

Nezapomeň na tento pocit, který nyní prožíváš.

Prozatím se opět smrskáváš do své původní velikosti, pomaličku a postupně, až se dostáváš zase dolů na zem.

Ten pocit hojnosti v tobě zůstává.

Nenechávej jej vyprchat.

Když ses dostal zpět na zem, nadechni se a otevři oči.
 

Konchedras 13.9. 2025