Tři poklady tao

PODDEJ SE A UCHOVÁŠ SI CELISTVOST.
SKLOŇ SE A BUDEŠ SE MOCI NAPŘÍMIT.
STAŇ SE PRÁZDNÝM A BUDEŠ NAPLNĚN.
ZNIČ SE A BUDEŠ OBNOVEN.
BÝT V NOUZI ZNAMENÁ VLASTNIT.
MÍT MNOHO ZNAMENÁ BÝT ZMATEN.
PROTO MUDRC PŘIJÍMÁ JEN JEDNOTU A STÁVÁ SE SVĚTU VZOREM.
NESTAVÍ SE NA ODIV, A PROTO ZÁŘÍ NEOSPRAVEDLŇUJE SE,
A PROTO JE VŠUDE PROSLULÝ.
NEVYCHLOUBÁ SE, A PROTO MU LID VĚŘÍ NEVYVYŠUJE SE,
A PROTO HO LID NÁSLEDUJE.
PONĚVADŽ NEBOJUJE, NIKDO NA SVĚTĚ S NÍM NESOUPEŘÍ.
STARCI SE NEMÝLÍ KDYŽ PRAVÍ:
"PODDAT SE ZNAMENÁ UCHOVAT SI CELISTVOST."
JE TEDY CELISTVÝ A SVĚT SE PŘED NÍM SKLÁNÍ.

 

Každý člověk má choré či bláznivé tužby, ale ne každý má příležitost je naplnit.
Avšak jakmile získá bohatství či moc - začne na povrch probublávat jeho pravá skutečnost, jeho pravá realita. Nahradil bych výrok lorda Actona jiným: "Moc člověka odhaluje, a odhaluje ho totálně."
Nekorumpuje ho, jen ho prostě odhaluje. Dokud člověk není u moci, nikdy ho skutečně nepoznáte. Dejte mu ji a uvidíte, že každý je zkažený. Bez výjimky. Ptáte se, čím to je? Podle mne je to tak, že jen ten člověk, který je v základu zkažený, touží po moci, jinak by žádné takové ambice neměl. Zkažený člověk hledá moc a tato touha o něm mnohé vypovídá.
Naopak člověk, který je naplněný, který je šťastný a spokojený, se o ty nesmysly jako moc a politika nestará; nestará se o smetí. Žije spokojený život a jeho potřeby jsou velmi prosté.

 

 

MÍT MNOHO ZNAMENÁ BÝT ZMATEN.
   Kdykoli máte hojnost a blahobyt, přivoláte si do života chaos - díky hojnosti se vydáte špatnou cestou. Bohatý člověk neví, co si se svým bohatstvím počít - něco by měl udělat, ale neví co. Než aby prostě nedělal nic, má potřebu něco dělat, nějak svého bohatství využít, a tak se do toho zaplete, vydá se špatným směrem a už jím jde pořád. A na konci cesty zjistí, že jeho život byl v podstatě nepoctivý a falešný. Nečestnost a faleš se rodí z toho, že nenasloucháte svým potřebám: kdybyste jim naslouchali, viděli byste, že jsou tak prosté, že je toho tak málo, co opravdu potřebujete, že byste všichni mohli být spokojeni.
Jestliže ptáci a zvířata mohou žít v takovém tichu a tak šťastni, jestliže se stromy obejdou dokonce i bez nohou, stojíce stovky let na jednom místě, proč člověk nemůže najít spokojenost? Původcem všeho jeho zmatku je touha. Nejprve osekáte své potřeby, abyste mohli naplnit více tužeb, a jakmile vám naplnění tužeb přinese moc, bohatství a příležitosti, nevíte, co s tím dělat, neboť vaše autentické potřeby jsou už téměř mrtvé. Umřel hlad, zmizela chuť k jídlu, zapomněli jste úplně, co je to láska, zapomněli jste na řeč vesmíru. Jste obklopeni hojností a mocí, avšak chybí opravdové potřeby - k čemu vám ta moc nyní je? Jste postiženi jakousi zvláštní duševní chorobou.

Konchedras 2009