Skryté radosti i strasti....

Skryté radosti i strasti,

šílené vzpomínky

zakleté v čase,

tisíce okamžiků,

všechny tu teď jsou

a tak buď bláznivě šťastný.

Jsou připraveny,

chvíle lítosti,

chvíle výčitek,

vy spící chvíle?

Svlékl jsem svou nahotu,

abych mohl utéci před hlukem davu,

který mě každý cen ničí.

Odneste mě pryč v tom vašem nevyčerpatelném proudu

plném úsměvů, vůní a slz.

Jste připraveny,

chvíle lítosti,

chvíle výčitek,

vy spící chvíle?

Neviditelní duchové, spící krajiny

opuštěné daleko, v temnotách,

brzy už skoncuji se svým trápením.

Čekejte na mne na druhém břehu,

dnes večer příjdu.

Budeme hovořit o dnešku,

o našich nadějích a o všem, co prchá,

a společně budeme putovat od nebe k nebi

a poklekneme před všemi, kdo byli uraženi.

A jejich odpuštění, jako med sladké,

nás dojme k pláči: kéž by bylo možné začít vše znovu.

A když pak znovu sestoupíme na zemi,

já do lidských srdcí a vy do jejich pamětí,

povíme všem zklamaným dětem,

že každé, sebemenší stvoření má svůj život,

své starosti, své bolesti i radosti,

a že štěstí, právě tak jako neštěstí, je věcí volby.