O cestě za pravdou - Jan Pilař
Když jsem navždycky ztratil
barevný střípek dětství
započala má dobrodružná výprava
za zlatým rounem pravdy.
Odyseovo předstírané šílenství
mne neochránilo
musel jsem se plavit
k hradbám Troje
a podstupovat tisíce zkoušek
abych jednou z dálky zahlédl
modrý kouř z Ithaky.
Člověk se nerodí
bez mateřského znamínka
minulosti
štěkají v něm vlci
ostré drápy jsou stále připraveny
se zatnout.
Žádný vědec ještě nezrušil
hranici mezi viditelným a neviditelným
v člověku.
Prvním vítězstvím pravdy
přijmout sám sebe
a v pravý čas promluvit.
Život mi ji dovolil
mnohokrát získat a ztratit.
Když oklamaný jsem zoufal
že už není
vždycky jsem se setkal
s někým bezejmenným
kdo bez velkých slov a nadutosti
byl ochoten pomoci
na nic se neptal
prosekával trní
stavěl zbořené mosty
oral zem a sil do ní zrní.
Má-li se pravda uskutečnit
musí mířit od člověka k lidem
a vtělit se v čin.
Nemůžeš si ji vymyslet jako rým
ani ji uloupit lstí
jako zlaté rouno z bájí
nikde ti ji zadarmo nevydají
musíme si pro ni od pokolení do pokolení
odírat kůži o kameny.
Konchedras 29.10. 2015