Lovec a tygr

Jednoho dne šel muž do lesa, aby tam lovil ptáky a potkal tygra. Tygr se chtěl na něj už už vrhnout, když mu muž nabídl, aby si raději navzájem nedělali potíže a spřátelili se. Tygrovi se myšlenka líbila a řekl:
"Dobrá, ale musíš zabít mého nepřítele dikobraza."
"Dohodnuto", souhlasil lovec, "a kde je?"
"Žije ve své díře", řekl tygr, "pojď, ukážu ti kde."
A tygr zavedl muže k dikobrazí díře. Lovec počkal, až dikobraz vylezl ven a zastřelil ho svou puškou. Ale tygr nechtěl, aby se někdo dozvěděl, že mu lovec pomohl zvítězit nad jeho nepřítelem a tak řekl muži:
"Prosím, nepověz nikomu, že jsi to byl ty, kdo zabil toho dikobraza."
"Dobrá, když chceš", odvětil lovec a odnesl si mrtvého dikobraza domů, kde jej jeho žena uvařila k večeři.
Příští ráno šla lovcova žena pro vodu a cestou se šťourala v zubech kouskem bambusu. U potoka potkala dva sousedy a ti se jí ptali, co jedla.
"Ó, můj manžel přinesl domů dikobraza!", řekla žena.
A tak si ženy povídaly o zabitém dikobrazovi, až to věděla celá vesnice. Zanedlouho se i tygr o tom doslechl a když znovu potkal v lese lovce, celý vzteklý se na něj vrhl.
"Ty jsi prozradil, jak to bylo s dikobrazem a proto tě teď zabiju!"
"Ale já jsem nikomu nic neřekl", protestoval lovec.
"To je mi teď jedno, jestli řekl nebo ne, teď tě namístě roztrhám!", zuřil tygr.
Muž byl nyní opravdu vyděšený a tygr viděl, jak se třese.
"Proč se tak třeseš?", ptal se.
"Bojím se," řekl lovec. "Dikobraz, kterého jsem snědl, se mi pokouší dostat z břicha!"
"Co?", zaváhal tygr, "počkej..."
"Už se dere ven!", křičel lovec, "už je tady!"
V tom okamžiku tygr utekl a lovec se vrátil šťastně domů.