HUSAJN MANSÚR AL HALLÁDŽ

"Všechna náboženství jsou Boží. On zaměstnává každým náboženstvím skupinu lidí – ne proto, že by si toto náboženství zvolili, nýbrž proto, že on je pro ně vyvolil. Člověk, který druhého kárá, protože není správné to, v co věří, soudí, že si káraný své náboženství sám zvolil. Věz, že židovství a křesťanství jsou jen různá přízviska a různá jména. Ale to, o čem vypovídají, to se nemění a nerůzní." …

"Náboženství jsou jediný kořen s rozličnými větvemi... nežádej, aby si člověk zvolil nějakou víru. Která by jej vytrhla z jeho svazků, z pevných spojení.... Ať hledá ten kořen, z nějž vyrůstá smysl. Ať hledá nejvyšší cíl, aby co nejlépe porozuměl!"

"Má svatosti! Celým svým já jsem
Objal Tvou lásku.
Odhalil ses mi, až jsem věřil,
Žes v mé duši.
Obrátil jsem své srdce v tom, co je mimo Tebe,
A nic už nevidím,
Než že je mi to cizí – vidím jen,
Že Tys mi blízký.
Zde jsem, v zajetí života
Naprosto odtrženého od Tvé
Důvěrné blízkosti... vytrhni mne, Pane,
K Sobě z mého žaláře"

"Kdo hledá božskou pravdu světlem víry, je jako člověk, který by slunce hledal světlem hvězd. "

"Ve jménu Boha Milosrdného Slitovného, který se ve všem ukazuje tomu, komu chce. Kéž by před tebou Bůh skryl vnější stránku náboženských předpisů a odhalil ti pravou podstatu bezvěrectví! Vnější stránka náboženských předpisů je totiž skrytým bezvěrectvím a pravá podstata bezvěrectví je zřetelné poznání. Chvála buď Bohu, který se tomu, komu chce, ukazuje na špičce jehly, a který se na nebi i na zemi skrývá před kým chce, aby jeden prohlašoval: "On není," a druhý: „Není nikdo kromě Něj."