Duhový most - nebíčko

Duhový most - nebíčko

Duhový most

Nebe a Zemi spojuje most. Jmenuje se Duhový most, protože má barvy duhy. Právě na konci Duhového mostu je zem s loukami, kopci a údolími porostlými svěží zelenou trávou.
Když zemře milované zvíře, odejde do této země. Zde je vždy dostatek jídla a pití a teplé jarní počasí. Stará a slabá zvířata jsou opět mladá a silná. Ta, která byla nějak zmrzačena, jsou opět zdráva. Celý den si tu všichni spolu hrají.
Jen jedno jediné zde chybí. Jejich člověk na Zemi, který je miluje. A tak si každý den hrají a běhají dokud nepřijde den, kdy si jeden z nich přestane hrát a vzhlédne. Čenich zavětří. Oči upřeně hledí. Ten jeden z nich rychle odběhne od skupiny.
Právě Tě uviděl a ve chvíli, kdy se Ty a Tvůj přítel setkáte, vezmeš ho do svého náručí a obejmeš. Políbí Tvůj obličej znovu a znovu a znovu a Ty znovu pohlédneš do jeho věrných očí.
Pak překročíte Duhový most spolu a už nikdy více se nerozdělíte.

Neznámý autor

Konchedras 2009


Pokud jsi někdy měl rád nějaké zvíře, pak máš ve svém životě tři dny, na které nikdy nezapomeneš.
Ten první je šťastný a blažený den, kdy sis přinesl domů nového kamaráda. Mohls strávit spoustu týdnů volbou druhu. Mohl ses vyptávat na názory mnoha veterinářů a dlouze pátrat po chovateli.A nebo, možná, ses v jediné letmé chvilce mohl rozhodnout pro nějakého bláznivku z útulku, protože cosi v jeho očích ti dosáhlo až do srdce. Ale když sis vyvolené zvířátko přinesl domů a koukal se jak všechno zkoumá a vyžaduje své místečko v tvém obýváku nebo v předsíni, a když přitom poprvé cítíš jak o tebe třeba zavadí, vštípí ti to že sis přinesl tvora s čistou láskou pro spoustu let.

Druhý den přijde o osm, devět, nebo deset let později. Je to den jako kterýkoliv jiný. Obyčejný a ničím výjimečný. Ale přijde překvapující okamžik, kdy se koukneš na svého dlouholetého kamaráda a spatříš věky, tam kde jsi dřív viděl mládí. Spatříš pomalý a uvážlivý krok, tam kde jsi dřív vídal energičnost. Spánek tam, kde dřív byla aktivita. Takže začneš svému kamarádovi přizpůsobovat jídelníček, můžeš mu přidat prášek nebo dva do jídla. A narůstá v tobě strach z blížící se prázdnoty.

Tyto nepříjemné pocity budeš mít dokud konečně nepřijde Třetí den.
v tento den, když se tvůj kamarád a Bůh nerozhodli pro tebe, budeš ty kvůli svému životnímu kamarádovi vystaven svému vlastnímu rozhodnutí, povede tě přitom tvoje duše. Nejhlubší. Ale ať už zvolíš jakoukoliv cestu, tvůj kamarád tě nakonec opustí a budeš se cítit sám jako jediná hvězda v temné noci.Jsi li moudrý, necháš slzy volně téct, tak často a tak hojně jak budeš muset. A obyčejně zjistíš, že málokdo z kruhu tvé rodiny či přátel bude schopen pochopit tvůj zármutek, nebo tě utěšit. Ale jestli jsi své zvířátko opravdu miloval, staral se o něj v té spoustě radostných let, najdeš jeho dušičku, menší než je třeba tvoje, bude se zdát že tě doprovází v osamělých dnech, které přijdou. A ve chvíli kdy to nejméně čekáš, ucítíš jak o tvou nohu něco lehounce zavadí. Pohlédneš na místo, kde tvůj drahý, možná nejdražší kamarád lehával - a rozvzpomeneš se na Tři významné dny. Vzpomínky budou možná bolestné a přinesou ti bolest do srdce.Jak jde čas, bolest přichází a odchází, žije vlastním životem - odvrhneš ji nebo přijmeš může tě to pak splést. když totiž bolest odvrhuješ, skličuje tě. Když ji přijmeš, prohlubuje tvou duši. Tak jako tak pořád je to bolest.

Ale přijde, ujišťuji tě, den čtvrtý. Láska tvých přátel s tebou totiž zůstává, to nemůže nic změnit. Láska, kterou sis zasloužil. Odkaz lásky přátel, kteří nás opustili. Je jenom tvoje. Je to láska která umožní abyste se znovu setkali. Láska která přemůže všechno. Ta láska je totiž Duhový most.
Tři dny Martin Scott Kosins

Zdroj: potkani-forum.cz


Duhový most - nebíčko aneb vzpomínky

Krtka 2012

Krtinka byla poslední z našich potkánků. Černá samička s bílými tlapkami. Odešla poslední, a byl to dlouhý, ošklivý konec.  K stáru se vrátily dva zhoubné nádory. Operaci už by nevydržela, a byla ještě tak plná životní síly a elánu, že jsem se rozhodla nechat všemu volný průběh. Dodnes...

—————

Hnědýsek 2012

Hnědýsek 2012
Hnědýsek nám odešel do piškotového nebe nedlouho po Pípáčkovi. Den ode dne slábl, bez viditelných zdravotních potíží. Byl stár, a jako by jej opustila po smrti Pípáčka životní síla... Společně s Pípáčkem , Čumíkem a Domískem leží pod ohromným, šípkovým keřem. Když jsem se tam s nimi loučila,...

—————

Čumík 2012

Čumík 2012
Čumi byl poslední kluk, co nám odešel. Skvělý kamarád, s Pípáčkem nerozluční. Jako potkáňata, i jako staříci. Do posledních dnů, a že se dožil skoro pěti let, měl krásnou, hustou, stříbřitou srst, s tmavším proužkem na hřbetě. Vždycky kamarádský, hodný, starostlivý...Žádná srst v jeho dosahu mu...

—————

Pípáček 2011

Pípáček 2011
S notným zpožděním přidávám dalšího potkánka, toho nejmilejšího. Nejhodnější, nejvěrnější, nejvíce přítulný a až do úplného konce plný života. Pípa. Byl koupen v Domě kultury coby jedno z potkáňat určených pro hady a napadených svrabem. Přesto si nás od prvního pohledu vybral on, odtrhl se z...

—————