Nejlepší kamarád Čumáček

Když jsem dorůstal, už mi k zábavě a pranicím přestávala stačit majitelčina ruka, neměla srst, nebylo kam se pořádně zakousnout. Až jednoho dne, takhle začátkem léta, přišel můj nejlepší kamarád. On je to vlastně také potkan, a ještě k tomu také laboratorní...Je bílý, s náznakem husky kresby, ale jen s náznakem. Nevím proč mu ale dali jméno ČUMÁČEK . Asi kvůli extra dlouhému čenichu, který má. Vlastně to bylo docela legrační potkáně. Když jsem ho poprvé uviděl, překvapilo mne, že má zadeček a celou zadní polovinu těla, od ocásku, až k lopatkám, zcela holou!  Ale dnes už ne, dnes se pyšní zvláštní směsí bílo-šedé hebounké srsti. Zaslechl jsem minule majitele, jak si povídali, že chtěli zakoupit krásné potkáně ve zverimexu, ale byla to samička. Jediný sameček, kterého ve zverimexu měli, byl prý tenhle, kterého prodavačka vytáhla z kouta akvária a majitelka až potom zjistila, že je Čumák plešounek....Ale oddanějšího a pozornějšího kamaráda není. Hned jsme si rozuměli, je pro každou lumpárnu, a ještě neúnavně čistí ostatním potkanům srst. Dnem i nocí mi drhne kožich, abych prý měl hebkou srst jako on....Pokoušel se o to dokonce i u majitelů. Naiva! Vždyť jsou úplně holí, jak by to chtěl Čumák dokázat.....Přesto ho mám moc rád...

Konchedras 20.11. 2009